Počítač se při hraní vypíná nebo padají FPS: přehřátá grafika a slabý zdroj

Prvních dvacet minut běží hra krásně. Pak se snímky propadnou z osmdesáti na třicet, ventilátory vyjí a z plynulé akce je trhaná prezentace. Nebo druhá varianta: žádné varování — obraz zčerná, ventilátory na okamžik zhasnou a počítač startuje znovu. Přesně ve chvíli, kdy se načítala nová mapa.

Obě situace se pletou dohromady, ale mají různé viníky. Ta první je skoro vždy teplota. Ta druhá většinou zdroj.

Odpověď hned: Zapněte si při hraní overlay s teplotami a takty — nejrychleji Herní panel Windows (Win+G, widget Výkon), NVIDIA App (Alt+R), AMD Software: Adrenalin Edition (Ctrl+Shift+O) nebo MSI Afterburner. Pak sledujte průběh. FPS klesají postupně, teplota grafiky sedí u limitu a takt jde dolů → karta se přiškrcuje, nejčastěji kvůli prachu a vyschlé pastě. Obraz bez varování zčerná nebo stroj restartuje, typicky při náběhu scény, a teploty přitom vypadají v pořádku → podezřelý číslo jedna je zdroj. Barevné čtverečky a pruhy jsou třetí, samostatná kapitola — tu rozebírá článek artefakty a černá obrazovka. Ihned vypněte a nezapínejte, pokud to ve skříni cvaklo, je cítit spálenina nebo některý ventilátor drhne.

Tři příznaky, tři různí viníci

Hra je jedna z mála činností, při které jede procesor, grafika i zdroj naplno současně. Proto se tyhle závady projevují právě ve hrách a při psaní e-mailů o sobě nedají vědět. Podle toho, jak přesně selhání vypadá, se okruh podezřelých zúží dřív, než sáhnete na šroubovák.

Pokud se stroj vypíná i mimo hry — při startu, v klidu, náhodně — čtěte spíš obecný rozbor přehřívání a samovolného vypínání; tam je viníků víc a hry v tom nehrají roli.

Proč FPS po čtvrt hodině spadnou na polovinu

Moderní grafické karty nemají jednu pevnou frekvenci. Drží takt tak vysoko, jak jim dovolí teplota a odběr — dokud chladič stíhá, karta jede na maximum. Jakmile teplo přestane odcházet, začne karta po krocích ubírat. Žádná chybová hláška, žádné varování. Jen hra, která běžela na osmdesáti snímcích, najednou běží na čtyřiceti.

Proto je propad „po čtvrt hodině“ tak typický: studená karta chvíli jede naplno a throttling se projeví, až se chladič teplem nasytí.

Co ho způsobuje, od nejčastějšího:

• Prach v chladiči grafiky. Karta si ho nasává roky a žebrování se ucpe stejně jako u procesorového chladiče — jen to zvenku není vidět, protože prach sedí mezi ventilátory a žebry.
• Vyschlá pasta a teplovodivé podložky. U karet po třech a více letech běžná věc. Prozradí ji velký rozdíl mezi průměrnou teplotou čipu a položkou hotspot — chladič už na jádro pořádně nedoléhá.
• Proudění vzduchu skříní. Ucpané prachové filtry, chuchvalec kabelů před předními ventilátory, nebo skříň zavřená v botníku pod stolem. Karta pak dokola nasává vlastní horký vzduch.
• Léto. O deset stupňů teplejší pokoj znamená o deset stupňů méně rezervy. Stroj, který v zimě fungoval, začne v srpnu škrtit — a nikdo na něm nic neměnil.

U herního notebooku platí totéž vyhrocenější: chlazení je menší a procesor s grafikou ho sdílejí. Co zvládnete doma bez rozebírání a kdy je potřeba stroj otevřít, rozebírá návod na čištění notebooku od prachu.

Jak si to změřit, ať nehádáte

Otevřete overlay a nechte ho běžet přes hru, u které se problém objevuje. Zajímá vás pět řádků:

1. Teplota grafiky — a pokud ji nástroj umí, i hotspot (nejteplejší místo čipu) a teplota paměti. Limity platí pro ně, ne pro průměr.
2. Takt grafiky v MHz — tady se throttling pozná: teplota nahoře, takt schodovitě dolů, FPS s ním.
3. Otáčky ventilátorů karty — nula v zátěži je diagnóza sama o sobě; některé karty ventilátory v klidu zastavují, v zátěži se ale točit musí.
4. Vytížení grafiky — když FPS padají a karta se přitom fláká na polovině, brzdí ji něco jiného: procesor, nebo software na pozadí.
5. Teplota procesoru — hry ho umí zatížit také a přiškrcený procesor stáhne FPS, i když je grafika v pohodě.

A když teploty i takty sedí a FPS stejně padají? Podívejte se do Správce úloh (Ctrl+Shift+Esc), co běží vedle hry: nahrávání na pozadí (vypíná se v Nastavení → Hry → Zaznamenávání), prohlížeč s třiceti kartami, stahující se aktualizace Windows, antivirová kontrola. Krátké zaseky po aktualizaci hry nebo ovladače bývá kompilace shaderů — nepříjemná, ale sama odezní. A pokud jste kartu někdy přetaktovali, vraťte ji na výchozí hodnoty; je to otázka minuty a jedna proměnná míň.

Tvrdé vypnutí uprostřed scény: podívejte se na zdroj

Zdroj je nejpodceňovanější díl herního počítače — a jeho selhání vypadá jinak než přehřátí. Žádné postupné zpomalování. Zdroj má ochrany proti přetížení a zkratu, a když zasáhnou, je to okamžité: černo, cvaknutí relé, restart. Teploty v logu přitom vypadají nevinně, protože teplota za nic nemůže.

Proč k tomu dochází právě při hraní:

• Moderní grafiky mají špičkové odběry. Krátké proudové špičky výrazně převyšují průměrnou spotřebu — a přesně ty shodí zdroj, který „papírově“ stačí, ale nemá rezervu.
• Kondenzátory stárnou. Zdroj po pěti a více letech reálně neutáhne to, co utáhl nový. Sestava, která rok fungovala, se začne vypínat, aniž se v ní cokoli změnilo.
• Upgrade grafiky bez upgradu zdroje. Nejčastější scénář z praxe: nová výkonnější karta do staré sestavy, zdroj zůstal. Prvních pár týdnů to drží, pak začnou restarty.
• Redukce a rozdvojky napájecích kabelů. Napájet výkonnou kartu přes levné redukce je koledování o problém — konektory se hřejí a spoje odcházejí.

Do zdroje nikdy nelezte, ani odpojeného — kondenzátory drží nebezpečné napětí dlouho po vytažení ze zásuvky. A kupovat naslepo „na zkoušku“ nejlevnější zdroj z e-shopu není diagnostika, jen nová závada v krabici. V servisu se zdroj měří pod řízenou zátěží: jestli drží napětí větví a kdy zasahují ochrany. Přesně na tohle je diagnostika — orientačně 600 Kč, pokud se oprava neprovede; při opravě se řeší v rámci zakázky.

Když se k vypínání přidá zamrzání bez souvislosti se zátěží, padání za studena nebo neochota vůbec nastartovat, může být ve hře i základní deska — jak ji poznat, popisuje článek závada základní desky.

Co zvládnete doma

Bez rozebírání karty toho není málo:

• vyčistit prachové filtry skříně a zkontrolovat, že se všechny ventilátory volně točí (stroj vypnutý a odpojený),
• srovnat kabely, ať nestojí v cestě přednímu nasávání, a dopřát skříni pár centimetrů volného prostoru kolem,
• udělat čistou reinstalaci ovladače grafiky — postup přes DDU je krok za krokem v článku o artefaktech,
• omezit FPS na obnovovací frekvenci monitoru (ve hře nebo v ovladači) — karta bez užitku nevyrábí snímky, které monitor nezobrazí, a poklesne odběr i teplota,
• zavřít software na pozadí a vypnout nahrávání, které jste možná nikdy vědomě nezapnuli.

Co doma nedělat: neroztáčet ventilátory stlačeným vzduchem bez přidržení lopatek, nevysávat elektroniku vysavačem a nesundávat chladič grafiky, pokud nemáte novou pastu, správné podložky a jistotu ohledně záruky.

Kdy to předat servisu a kolik to stojí

Jestli FPS padají dál i po softwarové očistě, nebo se stroj vypíná tvrdě a vy nechcete metodou pokus–omyl kupovat zdroj — a upřímně, rozebírat grafickou kartu se zárukou se nechce skoro nikomu — objednejte se a vezměte s sebou celou skříň, ne jen kartu. Vypínání se skoro vždy řeší v souvislostech: chlazení, zdroj a proudění vzduchu dohromady.

Diagnostiku urychlí, když k objednávce rovnou napíšete: u které hry a po kolika minutách se to děje, jestli jde o propad FPS, nebo o tvrdé vypnutí, model a stáří zdroje, jestli se v sestavě měnila grafika — a klidně přiložte fotku overlaye s teplotami z okamžiku, kdy se to pokazilo. Každá z těch informací škrtá jednu větev hledání.

Ceny v Brně orientačně: čištění PC sestavy od prachu od 1 200 Kč, u notebooku čištění s přepastováním od 1 800 Kč, diagnostika při nerealizované opravě 600 Kč. Repaste grafiky a výměna podložek se naceňuje podle konkrétní karty — cenu se dozvíte předem, než se začne pracovat. Kompletní přehled je v ceníku.

Poctivý výsledek nevypadá jako „vyfoukáno, mělo by to být dobré“. Technik má ukázat teploty a takty pod zátěží před zásahem a po něm — u throttlingu je rozdíl vidět černé na bílém. A když měření ukáže, že karta ani chlazení za nic nemůžou, dozvíte se to taky: zaplatíte diagnostiku, ne opravu, která nebyla potřeba.