Disk přestal fungovat: co udělat hned a co už ne

Disk se málokdy porouchá naráz. Nejdřív jednou zamrzne kopírování. Pak se soubor otevře až na třetí pokus. Někdy se ozve tiché cvaknutí, které tam dřív nebylo. A jednou ráno se disk v počítači vůbec nepřihlásí.

Ve chvíli, kdy jsou na něm jediné fotky, faktury nebo rozdělaná práce, jde o nervy. Špatná zpráva je, že každý další pokus „nějak to rozchodit” může data poškodit natrvalo. Dobrá zpráva je, že velkou část případů jde zachránit — pokud se disk včas odstaví a dostane do správných rukou.

Odpověď hned: Když disk cvaká, skřípe nebo se přestal hlásit, vypněte počítač a dál ho nepoužívejte. Nespouštějte opravné nástroje a nekopírujte data sem a tam — u mechanické závady každá minuta chodu riskuje další poškození. Když jste omylem smazali soubory nebo zformátovali oddíl, hlavně na disk přestaňte cokoli zapisovat. Zbytek určí diagnostika: typ poškození, reálnou šanci a orientační cenu.

Proč data najednou nejsou k dispozici

Disk obvykle nezhasne bez varování. Než se zastaví, dává znamení — a kdo si jich všimne včas, má mnohem větší šanci data zachránit.

Fyzická závada se ohlásí zvukem a chováním: pravidelné cvakání, skřípání nebo dokola opakované rozbíhání a doběhnutí ploten. V systému se to projeví zamrzáním při otevření některé složky, náhle pomalým kopírováním nebo hláškami o chybě čtení. Když se čtení zadrhává jen místy, může jít o vadné sektory, které se šíří dál — i to je důvod disk raději odstavit a co nejdřív zazálohovat.

Druhá častá příčina není porucha, ale jeden ukvapený krok: smazané soubory nebo přeformátovaný oddíl. Tady platí jednoduché pravidlo — čím míň se s diskem po chybě dělá, tím líp. Každý zápis může přepsat přesně ta data, která chcete zpět.

Co udělat hned (a co ne)

Prvních pár minut rozhodne o výsledku víc než cokoli později.

• Vypněte počítač. U disku, který vydává neobvyklé zvuky, nezkoušejte, „jestli to ještě chytne”. Každé další roztočení opotřebí už tak poškozený mechanismus.
• Nepoužívejte opravné utility. CHKDSK, „oprava disku” ve Windows nebo podobné nástroje můžou u poškozeného disku dílo dokonat místo opravy.
• Nekopírujte data sem a tam a neinstalujte záchranné programy na stejný disk. U smazaných souborů tím přepíšete právě to, co jde ještě zachránit.
• Disk nerozebírejte. Otevřít pevný disk mimo bezprašné prostředí znamená prakticky konec — stačí jedna prachová částice mezi hlavou a plotnou.
• Zapomeňte na „domácí triky”. Mrazák ani poklepání disku nic nespraví; jsou to mýty, které škodu jen prohloubí.

Jestli je disk šifrovaný (třeba BitLockerem), připravte si obnovovací klíč. Bez něj zůstanou data nečitelná i po úspěšné fyzické opravě — víc v článku co je BitLocker.

Jak probíhá profesionální záchrana dat

Postup se řídí tím, jestli jde o logickou, nebo fyzickou závadu.

U logických závad — smazaný oddíl, poškozený souborový systém, přeformátování — se pracuje se specializovaným softwarem přes hardwarový blokátor zápisu. Ten fyzicky nedovolí na původní disk cokoli zapsat, takže se čte z bezpečné kopie a originál se dál nemění.

U mechanického poškození — cvakající disk, zadřený motor, vadné čtecí hlavy — se disk otevírá v bezprašném boxu. Výměna čtecích hlav, oprava elektroniky nebo výměna dalších kompatibilních dílů se řídí konkrétní závadou a vyžaduje shodný dárcovský model a jemnou ruční práci. Tohle se nedá dělat na stole v kanceláři a není to práce na počkání.

Kdy má záchrana smysl a kdy ne

Ne všechno jde zachránit za rozumnou cenu. Rozhoduje typ a rozsah poškození. Následující scénáře berte orientačně:

U SSD je to jinak. Funkce TRIM, která drží rychlost zápisu, po smazání souboru uvolní a postupně vymaže buňky — a jednou vymazaná data z SSD zpravidla není z čeho obnovit. Čím delší doba od smazání nebo formátování uplyne, tím menší šance. Když selže řadič SSD, je záchrana technicky náročnější a orientačně dražší než u běžného plotnového disku.

Co ovlivňuje cenu záchrany dat

Cenu určují tři věci: typ poškození, kapacita disku a jak rychle data potřebujete. Konkrétní částku řekne až diagnostika — paušál „od oka” by u záchrany dat nedával smysl. Rámcově cenu ovlivňuje typ případu:

• Logická závada (smazané soubory, formát, poškozená tabulka oddílů): technicky nejjednodušší zásah; v ceně obvykle bývá i médium pro předání zachráněných dat.
• Mechanické poškození (výměna čtecích hlav, oprava elektroniky, výměna kompatibilních dílů): cenu zvedá práce v bezprašném boxu a shánění dárcovských dílů. U vzácnějších modelů, kde je těžké sehnat dárce, cena roste.
• SSD: cenu určuje typ závady a složitost řadiče.
• RAID a NAS: cenu určuje hlavně počet disků a typ pole.

Přednostní zpracování bývá za příplatek. Seriózní laboratoř udělá diagnostiku dřív, než se do něčeho pustí — výsledek a orientační cenu řekne předem a bez vašeho souhlasu do zásahu nejde.

Jak poznat seriózní laboratoř od garážové fušeřiny

Jak pracuje laboratoř ITHOPE, s jakým vybavením a jak jí disk předat, shrnuje stránka záchrana dat v Brně.

Poptávka po záchraně dat láká i lidi bez odpovídajícího vybavení. Seriózní servis poznáte podle několika věcí:

1. Diagnostika před cenou. Poctivý technik neřekne cenu, aniž by disk viděl. Každý případ je jiný a paušál „od oka” je buď klam, nebo signál, že se do ničeho složitého nikdo nepustí.
2. Vybavení. Mechanický zásah do disku patří do bezprašného prostředí (laminární box, čistý prostor). Bez něj se hlavy mění naslepo s minimální šancí.
3. Blokátory zápisu. U logické záchrany je hardwarový blokátor zápisu nutnost. Softwarová ochrana nestačí.
4. Transparentnost. Měli byste vědět, co se bude dít, a před převzetím dostat seznam zachráněných dat. „Zachránili jsme, co šlo” bez důkazu je málo.

RAID a NAS: když selže víc než jeden disk

Firemní data často neleží na jednom disku, ale na NAS nebo serveru s RAID polem. Paradoxně to nemusí pomoct: chyba řadiče, výpadek napájení nebo špatný zásah do konfigurace znepřístupní celé pole, i když jsou samotné disky mechanicky v pořádku.

Záchrana z RAID a NAS je vlastní disciplína. Je potřeba znát použité souborové systémy (ext4, Btrfs, XFS i formáty výrobců NAS) a bez funkčního řadiče dopočítat parametry pole — pořadí disků, velikost stripe a způsob rotace parity. Šance bývá vysoká, pokud selhalo jen pole, ne víc disků naráz mechanicky. Podrobně to rozebírá samostatný článek co dělat, když RAID nebo NAS hlásí degraded.

Firemní data, zálohy a povinnosti

Ztráta dat ve firmě není jen provozní problém. Když jde o osobní údaje zaměstnanců nebo zákazníků, může se z ní stát i povinnost. Podle GDPR se závažnější únik nebo ztráta osobních údajů hlásí Úřadu pro ochranu osobních údajů, zpravidla do 72 hodin od zjištění.

Vedle toho platí pro organizace ve vybraných odvětvích a od určité velikosti přísnější pravidla kybernetické bezpečnosti — český kyberzákon a evropská směrnice NIS2. Netýkají se každé malé firmy, ale koho se týkají, ten má vlastní hlásicí povinnosti (u nás vůči NÚKIB); co to znamená v praxi, shrnuje článek o kyberzákonu a NIS2.

Nejlevnější záchrana dat je ta, kterou nepotřebujete. Záloha do cloudu nebo na externí disk ale není samospásná, dokud ji pravidelně neověříte — obnova ze zálohy staré tři měsíce znamená tři měsíce práce pryč. Rozumné minimum je mít data na víc místech, jednu kopii mimo dům a čas od času zkušební obnovu, jestli záloha opravdu funguje.

Máte nečitelný disk právě teď?

Nejlepší, co pro svá data uděláte, je nechat disk být a připravit si model a popis, co se stalo — jestli cvaká, přestal se hlásit, nebo jste smazali oddíl. S tím se obraťte na laboratoř: záchrana dat v Brně (ITHOPE), popis případu přes formulář pro záchranu dat. Laboratoř podle popisu řekne, co je pravděpodobné, co se bude měřit a jak se případ nacení, ještě než se pustí do čehokoli dalšího.