Volají z banky kvůli „zapomenutému účtu“? Zavěste

Zazvoní vám telefon. Na displeji vidíte číslo, které vypadá jako linka vaší banky — třeba ho i máte uložené. Ozve se klidný, profesionální hlas: paní z „bezpečnostního oddělení“. Mluví slušně, ničím netlačí, jen vás chce upozornit na neobvyklou platbu nebo na starý, zapomenutý účet, na kterém prý leží vaše peníze. Nezní to jako podvod. Zní to jako služba.

A přesně v tom je celý trik. Tohle není scénář pro někoho naivního. Naletí lidé chytří, opatrní, s tituly, kteří by za jiných okolností phishingový e-mail poznali na první pohled. Po telefonu je to jiné — někdo s vámi mluví živě, tlačí na čas, hraje na strach o vlastní peníze, a vy nemáte čas si to rozmyslet.

V servisu řeším následky takových hovorů docela pravidelně — typicky přijde někdo s notebookem, na kterém má najednou nainstalovaný program pro vzdálený přístup, který si „musel nainstalovat kvůli bance“. Tenhle článek je o tom, jak hovor poznat dřív, než dojde k téhle části. Žádný návod, jak podvod spáchat — jen jak ho odhalit a zavěsit.

Jak to dnes (2026) vypadá

Odborně se tomu říká vishing (podvod po telefonu, „voice phishing“) a spoofing (podvržení čísla na displeji). Policie ČR to popisuje jako jeden z hlavních současných trendů — cílem je z vás dostat peníze nebo přístupové údaje.

Scénář má skoro vždycky stejnou kostru:

1. Legenda. Zavolá „bankéř“, „pracovník bezpečnostního oddělení“ nebo „kriminalista“. Tvrdí, že na vašem účtu je podezřelá platba, že se vám někdo naboural do bankovnictví, nebo — to je čerstvá varianta z jara 2026 — že máte někde „zapomenutý účet“ se starými penězi, které je potřeba převést.
2. Budování důvěry. Mluví klidně, věcně, zná útržky vašich údajů, podvržené číslo na displeji sedí. Často hovor předají „kolegovi z policie“, který tu první historku potvrdí. Dva hlasy, dvě „autority“ — najednou to působí věrohodně.
3. Akce. Tady to teprve začne. Buď vás navedou převést peníze na takzvaný „bezpečný“ nebo „rezervní“ účet (prý dočasně, než se to vyřeší). Nebo vás vedou krok po kroku — i přes WhatsApp — k tomu, abyste si zřídili internetové bankovnictví a sami naťukali sérii plateb. Nebo vás požádají, ať si nainstalujete aplikaci pro vzdálený přístup k počítači (AnyDesk, TeamViewer, „Rychlá pomoc“), aby vám prý „pomohli“.

Jak konkrétně to může dopadnout, ukázal případ, který popsala Policie ČR v květnu 2026. Osmaosmdesátiletému muži z Ústecka zavolala žena ze slovenského čísla, představila se jako „Sofie“ a mluvila o zapomenutém účtu z roku 2024. Pak se přidal druhý volající. Muž si pod jejich vedením zřídil internetové bankovnictví a přes telefon a WhatsApp postupně odeslal 18 plateb na různé účty — útočníci tvrdili, že účet je potřeba „vyčistit“. Že jde o podvod, pochopil až po dvou dnech, když po něm chtěli další stovku tisíc. Celková škoda přesáhla 290 000 Kč.

Pointa není „pozor, oběti jsou senioři“. Pointa je, že mechanismus funguje na každém, koho zaskočí v nevhodnou chvíli. Útočníci jsou trpěliví a hovor umí natáhnout na hodiny.

Proč na to lidi naletí

Není to o inteligenci. Je to o tom, že podvod je postavený na věcech, které na nás fungují všechny:

• Číslo na displeji se dá podvrhnout. Tomu se říká spoofing a je to jádro celé důvěry — vidíte „svoji“ banku, tak hovoru věříte. Jak se to technicky dělá, tady rozebírat nebudu; pro vás je důležité jediné: číslu na displeji nesmíte věřit. Policie ČR to píše natvrdo — útočník může napodobit jakékoli telefonní číslo, odesílatele SMS i e-mailovou adresu.
• Autorita. Banka, policie, „bezpečnostní oddělení“. Lidé jsou zvyklí autoritě vyhovět a neptat se.
• Naléhavost. „Musíme jednat hned, jinak o peníze přijdete.“ Spěch vypne kritické myšlení — přesně o to jde.
• Tajnost. „Nikomu o tom neříkejte, ani na pobočce, vyšetřování je tajné.“ Tím vás odříznou od jediného člověka, který by vás zastavil.

A že to není okrajový jev? Podle České bankovní asociace napadli kyberpodvodníci v roce 2024 přes 69 tisíc klientů českých bank a způsobená škoda dosáhla zhruba 1,35 miliardy korun. Policie podle ČT24 jen do poloviny března 2026 evidovala stovky případů, kdy se někdo vydával za bankéře či policistu.

Dobrá zpráva je, že obrana funguje. Český telekomunikační úřad uvádí, že čeští operátoři díky novým opatřením blokují jednotky milionů pokusů o podvodné volání měsíčně a počet podvodů podle oslovených institucí klesá. Filtr ale není stoprocentní a útočníci přecházejí na zahraniční čísla a anonymní SIM. Poslední pojistka jste pořád vy.

Modelová věta, po které má zacvakat alarm: „Pane Nováku, na vašem účtu je podezřelá platba. Nikomu to teď neříkejte a kvůli bezpečnosti převeďte peníze na rezervní účet, který vám nadiktuji.“

Pět vět, po kterých okamžitě zavěste

Pokud v hovoru zazní cokoli z tohohle, je to podvod. Ne „možná“. Je.

• „Převeďte peníze na bezpečný / rezervní účet.“ Žádný bezpečný účet neexistuje. Policie ČR to říká doslova: „Žádný bezpečný účet neexistuje. Je to jen metoda, jak vás připravit o úspory.“
• „Nainstalujte si aplikaci, ať vám pomůžeme.“ AnyDesk, TeamViewer, „Rychlá pomoc“ — jakákoli aplikace pro vzdálený přístup dá útočníkovi vaši obrazovku i ovládání. Banka tohle po vás nikdy nechce.
• „Naťukejte platby, jak vám je budu diktovat.“ Klidně přes WhatsApp nebo při hovoru. Skutečná banka vás po telefonu neprovází zadáváním plateb.
• „Řekněte mi PIN / celé heslo / kód z SMS.“ ČNB i banky to opakují: přihlašovací údaje, PIN ani autorizační kódy nikdo legitimní po telefonu nežádá. Ten kód z SMS potvrzuje vaši platbu — když ho nadiktujete, potvrzujete ji útočníkovi.
• „Je to tajné, nikomu nevolejte.“ Skutečná banka ani policie vám nezakazují to s někým probrat. Tlak na utajení a spěch je sám o sobě poznávací znamení.

Co dělat — jedno pravidlo, které stačí

Banka ani policie po vás NIKDY nechtějí převod na „bezpečný účet“ ani instalaci aplikace pro vzdálený přístup. Tečka. Když tohle v hovoru padne, je hotovo — zbytek řešit nemusíte.

A obecný postup, který funguje na jakýkoli podezřelý hovor, shrnula policie do tří slov — zastavte, zavěste, zkontrolujte:

1. Zastavte se. Nenechte se hnát spěchem. Pravá banka počká.
2. Zavěste. Bez vysvětlování. Slušnost si tu nechte na lidi, kteří vám nechtějí vybrat účet.
3. Zkontrolujte si to sami. Zavolejte na číslo z rubu platební karty nebo z oficiální aplikace banky — nikdy ne na číslo z hovoru, z SMS ani „zpětně“ na to, ze kterého vám právě volali. To číslo může být podvržené. NÚKIB k tomu dodává jednu větu, kterou stojí za to si zapamatovat: „Nikdy nikam neposílejte peníze na základě telefonního hovoru a ve spěchu. Téměř jistě se jedná o podvod.“

A ještě jedna věc, kterou nepodceňujte: promluvte si o tom s rodiči a prarodiči. Tenhle podvod cílí hodně na lidi, kteří žijí sami a nemají si hovor s kým hned ověřit. Pět minut hovoru s vámi je možná to jediné, co je zastaví. Klidně jim ukažte tenhle článek nebo si spolu projděte těch pět vět výš.

Když už se to stalo

Když jste peníze odeslali, údaje nadiktovali nebo aplikaci nainstalovali, rozhoduje rychlost. Čím dřív zakročíte, tím vyšší šance, že se platba zachytí. Banky podle ČBA část podvodných transakcí dokážou zastavit nebo vrátit — ale jen když se to stihne včas. Postupujte v tomhle pořadí:

1. Volejte hned svou banku (číslo z karty / z appky) a nahlaste podvod. Nechte zablokovat kartu a účet a zkuste zastavit odeslané platby. Tohle je první krok, každá minuta hraje roli.
2. Nahlaste to policii — tísňová linka 158 (nebo 112). I když to vypadá beznadějně, pomáhá to vyšetřování a zvyšuje to šanci na zastavení peněz.
3. Pokud jste instalovali aplikaci pro vzdálený přístup, ihned ji odinstalujte a nejlépe dejte počítač zkontrolovat — útočník v něm mohl nechat něco dalšího nebo si stáhnout vaše data. S tím vám rádi pomůžeme.
4. Změňte hesla k internetovému bankovnictví a k e-mailu (z jiného, čistého zařízení). Kdyby vám zlomili i e-mail, projděte si Co dělat, když vám hacknou e-mail.

Shrnutí

• Číslu na displeji nevěřte — dá se podvrhnout (spoofing).
• Bezpečný účet neexistuje. Převod na něj = podvod.
• Banka ani policie nikdy nechtějí PIN, celé heslo, kód z SMS ani instalaci aplikace pro vzdálený přístup.
• Zastavte, zavěste, zkontrolujte — a volejte si zpět jen na oficiální číslo z karty nebo z appky.
• Spěch a „nikomu to neříkejte“ jsou samy o sobě varovný signál.
• Varujte rodiče a prarodiče dřív, než ten hovor přijde.

Podvod po telefonu je dnes blízký příbuzný AI podvodů v roce 2026 — útočník už nemusí psát lámanou češtinou, umí být klidný a přesvědčivý. O to víc platí, že rozhoduje chování, ne to, jak hovor zní. Stejnou logiku používáme i u e-mailů: jak na ně, najdete v článku Jak poznat phishingový e-mail.

Oficiální zdroje, kde si to můžete ověřit a kde najdete aktuální varování: Policie ČR — Volá policie nebo banka?, Policie ČR — Vishing a spoofing, ČNB — Online podvody a NÚKIB.

Nejste si jistí, jestli vám zrovna volal podvodník — nebo se to už stalo a máte v počítači cizí aplikaci pro vzdálený přístup? Ozvěte se, projdeme to spolu a počítač zkontrolujeme. Volejte +420 774 777 774 (Po–Pá 10:00–16:00). Když právě teď odcházejí peníze z účtu nebo máte v počítači cizí aplikaci pro vzdálený přístup, je tu NONSTOP linka 775 556 063 (24/7). Pár minut konzultace po telefonu je zdarma — někdy stačí jen poradit a nemusíte nikam jezdit.

→ Související služba: Antivir a ransomware Brno