Typický případ, který v servisu řešíme často: notebook, který se chová divně — zpomalený, vyskakují reklamy, a hlavně: někdo z účtu majitele rozeslal desítky podvodných e-mailů všem jeho kontaktům. Stopa se obvykle vrátí k jednomu kliknutí: „odkaz od České pošty”, „zpráva od banky”, „faktura k zaplacení”. Vypadalo to důvěryhodně, ale během pár sekund po kliknutí stáhl phishingový web do počítače malware.
Podobných případů řešíme v Brně každý měsíc desítky. Od studentů, kteří přišli o přístup k univerzitním systémům, po živnostníky, kterým někdo vybílil firemní účet. Phishingové útoky jsou čím dál rafinovanější, ale pořád mají společné znaky, podle kterých je poznáte. Tady je 7 konkrétních věcí, na které se zaměřit.
1. Odesílatel, kterého neznáte (nebo znáte až moc dobře)
První věc, na kterou koukám: kdo mi ten email poslal. A nestačí se podívat na zobrazované jméno. To si útočník nastaví jakékoliv — klidně „Česká spořitelna“ nebo „Můj šéf Karel“. Důležitá je skutečná emailová adresa.
Klikněte na jméno odesílatele a podívejte se, co je za adresu. Pokud vám píše „Česká spořitelna“ z adresy sporitelna-info@rychle-penize24.xyz, je to podvod. Stejně tak pozor na adresy, které se legitimní tváří, ale mají překlep nebo divnou doménu — třeba info@csob-bezpecnost.com místo oficiální info@csob.cz.
Typický scénář ze servisu: zaměstnanci přijde e-mail od „šéfa” s žádostí o urgentní platbu nebo přeposlání citlivého souboru. Adresa vypadá jako jmeno.sefa@firma-info.cz — přitom jejich firemní doména je firma.cz. Rozdíl jednoho slova, který přehlédnete, když spěcháte.
2. Naléhavost a nátlak: „Jednejte ihned!“
Phishingové emaily vás tlačí do rychlého rozhodnutí. „Váš účet bude do 24 hodin zablokován.“ „Platba nebyla přijata — jednejte ihned.“ „Bezpečnostní incident — okamžitě změňte heslo.“
Proč ten spěch? Protože když vás donutí jednat rychle, přestanete přemýšlet. Legitimní firmy takhle nekomunikují. Banka vám nikdy nepošle email s tím, že do hodiny přijdete o všechny peníze, když nekliknete na odkaz. Maximálně vám pošlou notifikaci do aplikace.
Učím klienty jednoduché pravidlo: pokud vás email tlačí k okamžité akci pod hrozbou následků, na 5 minut se zastavte. Otevřete si web té služby normálně přes prohlížeč (ne přes odkaz v emailu) a přihlaste se. Pokud je opravdu problém, uvidíte ho tam.
3. Podezřelé odkazy — najeďte myší, neklikejte
Tohle je zlaté pravidlo, které v servisu opakuju pořád dokola: nikdy neklikejte na odkaz v emailu, dokud nevíte, kam vede. Najetím myši na odkaz (bez kliknutí) se vám v levém dolním rohu prohlížeče nebo pod kurzorem ukáže skutečná cílová adresa.
Podívejte se na ni. Pokud odkaz tvrdí, že vede na www.mojebanka.cz, ale ukazuje www.mojebanka.prihlaseni-hack24.net, je to podvod. Útočníci často používají subdomény, aby adresa vypadala důvěryhodně.
Časté příklady, které v servisu řešíme: e-mail „z Microsoftu” o vypršení hesla s odkazem na microsoft-verify.account-reset365.com. Vypadá to skoro dobře, že? Není. Microsoft používá jen domény jako microsoft.com nebo account.microsoft.com. Všechno ostatní je podezřelé.
4. Gramatické chyby a divná čeština
V roce 2026 už phishingové emaily nejsou tak kostrbaté jako před pár lety, ale pořád narazíte na podivnou češtinu, strojový překlad nebo formulace, které Čech nikdy nepoužije.
„Vážený zákazník, Vaše účet byl kompromitován. Prosím klikněte zde pro okamžité obnovení bezpečnosti.“ Tohle nenapsal člověk z české banky. Napsal to překladač nebo někdo, kdo češtinu neovládá.
Drobné chyby, které by rodilý mluvčí neudělal: špatné skloňování, chybějící diakritika v oficiální komunikaci, podivné oslovení („Drahý uživateli“). Legitimní firmy si na komunikaci v češtině dávají záležet.
5. Žádost o citlivé údaje emailem
Tohle by mělo rozsvítit červenou kontrolku okamžitě: žádná legitimní firma po vás nikdy nebude chtít heslo, PIN nebo číslo karty emailem. Nikdy. Ani vaše banka, ani Microsoft, ani Seznam, ani váš šéf.
Pokud email obsahuje formulář, kam máte vyplnit heslo, číslo karty nebo rodné číslo, je to phishing. Tečka. Stejně tak pokud vás email vyzývá k přihlášení přes přiložený odkaz a vy zadáte heslo na stránce, která vypadá jako přihlašovací stránka vaší banky — v tu chvíli heslo putuje přímo útočníkovi.
Typický scénář: oběť vyplní údaje ke kartě na falešné stránce své banky, která vypadá naprosto identicky jako ta pravá. Jediný rozdíl je v adrese v prohlížeči — místo oficiální domény (např. csas.cz) tam bývá podobně znějící doména s pomlčkou nebo dodatkem (csas-prihlaseni.com, csas-overeni.net…). Než cokoli vyplníte, vždy zkontrolujte URL.
6. Přílohy, které jste nečekali
„Faktura v příloze“, „Sken dokumentu“, „Váš výpis z účtu“. Pokud jste přílohu nečekali, neotevírejte ji. Obzvlášť pokud jde o soubory s příponou .exe, .scr, .zip, .rar nebo dokumenty, které po vás chtějí „povolit makra“.
Nejčastější trik posledních měsíců: faktura ve formátu .pdf, která ale ve skutečnosti není PDF. Je to spustitelný soubor, který si Windows nezobrazí příponu, protože máte zapnuté „skrýt přípony známých typů souborů“. Takže vidíte faktura.pdf, ale ve skutečnosti je to faktura.pdf.exe.
Řešení je jednoduché: v Průzkumníku souborů si zapněte zobrazování přípon. A pokud vám přijde příloha od neznámého odesílatele, nebo i od známého, ale nečekaně — ověřte si jiným kanálem, že ji opravdu poslal.
7. Něco je „divně“ — důvěřujte intuici
Poslední znak je subjektivní, ale podle mých zkušeností nejdůležitější: pokud vám na emailu něco nesedí, pravděpodobně máte pravdu. Lidský mozek je skvělý v detekci vzorců, které nepasují.
Možná je to logo, které je mírně rozmazané. Možná email přišel ve 3 ráno. Možná vás oslovuje „Vážený [email]“ místo vašeho jména. Možná je to zpráva od někoho, kdo vám normálně nepíše, a najednou po vás chce něco urgentního.
V servisu říkám klientům: radši desetkrát zbytečně zkontrolovat, než jednou naletět. Když si nejste jistí, zavolejte té firmě nebo člověku. Normálním telefonátem, ne na číslo uvedené v podezřelém emailu.
Co dělat, když jste na phishing klikli
Stane se to i opatrným lidem. Jste unavení, ve spěchu, email vypadá fakt dobře. Pokud jste klikli na odkaz nebo otevřeli přílohu, tady je postup, který doporučuju:
Okamžitě odpojte počítač od internetu. Vypněte Wi-Fi, vytáhněte kabel. Zabraňte malwaru v komunikaci s útočníkovým serverem.
Změňte hesla. Začněte tím účtem, přes který jste se případně přihlásili na falešné stránce. Pak změňte heslo k emailu (pokud útočník získá přístup k emailu, může resetovat hesla ke všem dalším službám). Použijte silná, unikátní hesla pro každou službu.
Prohledejte počítač antivirem. Pokud už máte nainstalovaný antivirus, spusťte hloubkovou kontrolu. Pokud ne, jste v horší pozici — malware už může být aktivní a bránit instalaci bezpečnostního softwaru.
Zkontrolujte nastavení emailu. Podívejte se, jestli útočník nenastavil přeposílání vašich emailů na cizí adresu nebo nepřidal podezřelé filtry. V Gmailu je to v Nastavení → Přeposílání a POP/IMAP, v Outlooku v Nastavení → Pošta → Přeposílání.
Kontaktujte banku. Pokud jste zadali platební údaje, okamžitě volejte na linku své banky a nechte si kartu zablokovat. Číslo na podporu hledejte na oficiálním webu banky, ne v emailu.
Když potřebujete profesionální zásah
Někdy to sami nezvládnete. Malware se schová tak, že ho běžný antivirus nenajde. Nebo už útočník změnil hesla a vy se nemůžete dostat k vlastním účtům. Nebo prostě nechcete riskovat, že něco přehlédnete.
V tu chvíli je rozumné přinést počítač k nám do servisu. Během diagnostiky zjistíme, co přesně se do systému dostalo, odstraníme malware a pomůžeme vám obnovit zabezpečení účtů. Řešíme i případy, kdy klient přišel o data nebo má zašifrované soubory ransomwarem.
Pokud řešíte tenhle problém v Brně, mrkněte na naši stránku antivir ransomware brno nebo zavolejte +420 774 777 774. Ozvěte se hned — čím dřív se do toho pustíme, tím větší šance, že se všechno podaří zachránit.
Servis PC Brno — opravujeme počítače a notebooky pro lidi z Brna a okolí. Když se něco pokazí, nemusíte být ajťák. Stačí přijít.
Nechce se vám to řešit svépomocí?
Objednejte diagnostiku v Brně — cenu řekneme předem, bez vašeho souhlasu se do ničeho nepouštíme.